Chráněná území

 

Přírodní rezervace Kamenný rybník

Lokalizace:

PR leží asi 4,5 km severně Plzně, cca 150 m východně silnice Plzeň - Třemošná, při západním okraji Kamenného rybníka.

K.ú.: Bolevec

Výměra: 11,3835 ha

n.v.: 340 m

Zřizovací akt: Vyhláška Rady města Plzně č. 31/1997 ze dne 28.8.1997 (Původně - o jiné rozloze a s užším předmětem ochrany - zřízena v r.1953 výnosem MŠO č.j. 101 583/53 ze dne 18. 4. 1953).

Důvod ochrany

Uchování významného rašeliniště ojedinělého v širokém okolí se zachovanými společenstvy rašelinné flóry a fauny a ochrana zbytku přirozené slatinné louky s výskytem vzácných druhů rostlin.

Geologie, geomorfologie a pedologie

Geologicky náleží území PR Kamenný rybník západočeskému permokarbonu, nachází se při východním okraji střední části Plzeňské pánve, v mělké ploché sníženině při západním a zčásti severním okraji vlastního Kamenného rybníka. Z převážné části plochy leží PR na údolní potoční nivě, lemované mírně ukloněnými okrajovými svahy denudačních plošin vytvořených na permokarbonu. Geologické podloží tvoří horniny svrchního šedého souvrství permokarbonu zakryté písčitými svahovinami a aluviálními hlinitými písky. Část plochy rezervace, přiléhající k rybníku, je přikryta rašelinou.

V území PR jde o půdní typ rašeliništní půdy přechodné na mladších náplavách v obvodu permokarbonu.V západní okrajové části rezervace přechází uvedený půdní typ v půdu značně chudou na minerální i organické látky.

Botanika

Vysoké floristické bohatství uvedené lokality. Zjištěno celkem 165 druhů vyšších rostlin. Z ochranářsky důležitých druhů stojí za zmínku např. Arnica montana, Iris sibirica, Carex brizoides, Carex lasiocarpa, Drosera rotundifolia, Dryopteris thelypteris, Juniperus communis, Lycopodium innundatum, Menyanthes trifoliata, Pulicaria vulgaris, Radiola linoides, Rhynchospora alba, Galix repens ssp., Trientalis europaea, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus quadripetalus, z vodních druhů byly pozorovány Potamogeton natans, Callitriche palustris a Utricularis cf.neglecta.

Pro poměrně malý prostor, omezovaný sukcesí dřevin, jsou již jen ve fragmentech vyvinuty nízké porosty šáchorovitých, jež však tvoří ústřední společenstva rašeliniště. Rašeliništní keříčky, představované druhy Vaccinium uliginosum a Oxycoccus quadripetalus, vytváří pouze synuzie v porostech ostatních společenstev. Porosty s hojnou účastí Carex lasiocarpa,jsou v poslední době silně potlačovány rákosem, šířícím se zřejmě v důsledku vysoušení rašeliniště náletem dřevin.

V souvislosti s kolísáním vodní hladiny značně kolísá i rozsah porostů obnažených den.

Zoologie

PR je bohatá na hmyz, zejména řádu Coleoptera, Hateroptera a Aphaniptera..

U řádu Coleoptera jsou zastoupeny především druhy typické pro velmi vlhký, stinný biotop, popř. pro stojaté nebo mírně tekoucí vody a jejich pobřežní zónu (např. z čeledi Carabidae Agonum assimile, Dyschirius globosus, všechny druhy rodu Catops, oba druhy rodu Anisotoma, druhy čeledí Dytiscidae, Haliplidae, druhy rodu Acupolpus, všechny druhy rodu Bembidion a další). Nejvýznamnějším nálezem je velice vzácný střevlíček Leistus rufescena.

Ostatní druhy vyskytujících se brouků jsou běžné v sušších jehličnatých popř. smíšených lesích, na křovinách ve vegetaci lesních světlin, nebo žijí pod kůrou stromů a v trouchu pařezů (např. druhy rodu Rhizophagus, druhy čeledi Klateridae, Rhegium inquisitor), popř. v čerstvém dřevě (např. druhy čeledi Scolytidae), větší množství velkých hrobaříků z rodu Necrophorus. Za pozornost stojí nález vzácného druhu Anthocomus coccineus (čeleď Malachiidae).

Ze vzácnějších druhů řádu Heteroptera stojí za zmínku Hedrometra gracilenta, Hebrus pusillus, Eremocoris plebejus a Rhacognathus punctatus.

Výskat většiny druhů zjištěných v rezervaci souvisí se značně vlhkým charakterem lokality.

Z řádu Aphaniptora je zaznamenáno 7 druhů blech tří čeledí. Nejtypičtějším jedincem je Otenophthalmus egyrtes. Poměrně hodně jsou v území zastoupeny druhy Doratopsyla dasycnema a Palaeopsylla soricis. Jejich výskyt zřejmě souvisí s výskytem rejsků v rezervaci.

Další pozoruhodnější fauna: Amphibia, Reptilia, 42 druhů Aves, z nichž 28 v rezervaci pravděpodobně hnízdí, na tahu se zastavuje i Acanthis flammen. Ze savců převažují Rodentia. Občasný výskyt srnčí zvěře, zajíců, tetřeva, koroptve, kachny a křepelky.

Lesnická charakteristika

V území roste borovice lesní, dub zimní, bříza pýřitá, bříza bradavičnatá, smrk ztepilý, jeřáb ptačí, olše lepkavá, vrba, jíva, topol osika, krušina olšová, svída krvavá a maliník obecný. Největším a nejmohutnějším stromem v rezervaci je smrk lesní, rostoucí v severozápadním cípu území. Naměřená výška - 34 m, průměr v 1,3 m výšky - 85 cm, obvod kmene - 270 cm.

Hospodářské využití, návrh péče, ohrožení

Lesní porosty PR spadají do kategorie lesa zvláštního určení. V okolních porostech rezervace (v pásmu min. 100 m šířky) je nutno provádět obnovu maloplošným způsobem a pěstovat dřevinnou skladbu odpovídající geobotanické rekonstrukci. Uměle regulovat sukcesi, aby nedocházelo k ústupu rašelinných společenstev. Pro udržení jz. části území s výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin je potřeba pravidelně alespoň 1 x ročně lokalitu kosit a jednorázově likvidovat náletové dřeviny, jimiž louka po okrajích zarůstá.Vypouštění rybníka je nutno omezit na dobu co nejkratší. Zamezit rozšiřování rákosu v nežádoucích místech. Sledovat čistotu rezervace vzhledem k přilehlé rekreační oblasti. V rezervaci platí zákaz výstavby mysliveckých zařízení.

PR je ohrožena již svou polohou, neboť leží v bezprostřední blízkosti Plzně, přímo v centru příměstské rekreační oblasti. Možnosti dalšího ohrožení spatřujeme ve výrazném nárůstu rekreantů a rekreačních aktivit v těsné blízkosti rezervace a v možných vlivech abiotických (vítr,zamokření, korní spála aj.) a biotických.(antropogenní vlivy, buřeň, houby aj.). Stav rezervace ovlivňuje i nestálost hladiny spodní vody.

Literatura

Inventarizační průzkum (1977)